Zelené pláně

Zelené pláně jsou domovem orků. Velkého válečnického národa, jež zasvětil svůj život svému bohu Rakímu. Orčí společnost je dost podobná Gorilímu. Stejně jako u severského národa i zde je společnost rozdělena na jednotlivé Klany. Na rozdíl však goril však se zde nemůžou vznikat nové klany. Klany zůstávají od dob Vovoka Sjednotitele stejné a to v počtu 25. Stále zde jsou pastevci, kteří chovají hlavně stáda koz a vlkodavů (srstnatých nosorožců, jež využívá tento národ jako tažné zvíře). Sběrači jsou zde ale doplněny o zahrádky, jež mají za svými domy, kde pěstují převážně zeleninu. Válečníci zde nejen loví, ale mají za úkol dokazovat sílu kmene. Na tomto území se tedy stále válčí mezi jednotlivými kmeny, aby se ukázala síla válečníků. Díky jejich víře se však nezabíjí a tak většinou po bitvách skončí jen zranění, či pár válečníků, jež pošle šaman sloužit bohu díky jejich zmrzačení. Rozdíl je i ve vůdcích kmene. Sice každá vesnice má svého náčelníka, ale v největší vesnici je válečný kmenový vůdce, jenž rozřešuje problémy více vesnic mezi sebou či rovná vztahy s ostatními kmeny. Nejdůležitější částí kmen je duchovní vůdce. U severských goril jde převážně u poradce, ale zde jde o vůdce, jehož slovo je zákon. Náčelník sice poroučí svému kmeni, ale nemůže se vzepřít vůli šamana, neboť jeho slovo je zákon Boha. Být však takovýmto vůdcem není vůbec jednoduché. Každý šaman má jednoho žáka, kterému musí předat veškeré své znalosti, než zemře. Pokud tak však učiní, tak žák má povinnost přenést duši svého mistra za Rakím. Šamané tak většinou se snaží stále zlepšovat své schopnosti, aby mohli žákům předávat stále své znalosti dál a dál. Ve chvíli, kdy již nemá co dát, tak jeho úkol v kmeni je u konce. Nejtěžší období je ve chvíli, kdy zemře duchovní ještě před předáním svého umu. V tu chvíli jeho místo nastupuje jeho žák, ale šaman vedlejší vesnice má povinnost mu pomoci získat co největší vzdělání. V té chvíli tedy nový šaman učí stále nové dovednosti jako žák u vedlejšího mistra, ale při tom má povinnost získat svého žáka, jemuž předává veškeré znalosti, jež učinil. Pokud najednou zemře mistr i žák, tak má klan opravdu velký problém. Většinou tento rozkol jde za kmenovým náčelníkem, který žádá svého šamana, aby nalezl nového teologa pro vesnici. Podle výše zmíněných informací tedy můžeme šamany rozdělit stejně jako u goril na kmenové, kteří jsou v největší vesnici společně s náčelníkem kmene. Vesnické: ti co jsou na vesnici, a poutní, jež sice mají nadání pracovat s bohem a jeho silou, ale nemůžou se stát za normálních okolností vesnickými šamany a nemohou být ani v jedné vesnici, kde šaman je. Většinou tedy magicky nadaní, jež nejsou, žáky svůj um tají, aby je jejich kmen nevyhnal, anebo svůj um vydávají za dar boha a využívají ho v bitvě tak, že nevypadají jako šamané, ale jako válečníci. Poutník se může stát vesnickým šamanem jedině v případě, že zemře jak mistr, tak žák a kmenový duchovní vůdce rozhodne o jeho nové pozici v jeho domovině.