Svobodná lidská království

Svobodná lidská království patří k jedněm z nejmladším a její hranice se potvrdili až 712 p.p.l. , kdy se s nimi skoro více méně nehýbalo. I když je v názvu množný rod, jde o jednu říši v čele s vládnoucím rodem Agarských. Jde o rod, který přijel na lodích a staral se o svůj národ v dobách příchodu. Král má právo dosazovat pracovníky do veškerých státních úřadů, jmenovat šlechtu a rozhodovat v některých právních úkonech. V Případě úmrtí vždy nastupuje nejbližší mužský potomek. Sice zde proběhla válka ve snaze o změnu, ale zatím zákon platí. O státnické záležitosti a jednotlivá území (hrabství) se pak stará královská rada, jež je dána dědičně (jde o 71 rodů). Členem se stává každý rod, který se přivdá do královské rodiny. Král má vždy právo v případě přivdání nového rodu rozvrstvit znova majetek podle oblíbenosti jednotlivých jeho kandidátů. Naposledy se stalo při Válkách o dědictví). V případě, že tak učiní, má rod povinnost ihned změnit lokaci a předat veškeré podklady novému pánu hrabství. Města jsou spravována takzvanou hlavní pětkou. Nejvyšší z nich je starosta. Jde o dosazeného člověka králem, jež má za úkol spravovat město a má v něm nejvyšší postavení. Platí nepsaný zákon, že v to bývá místní hrabě (není to však podmínkou). Tři další členy má právo zvolit starosta s povolením hraběte. Jde o Nejvyššího soudce (člověka zodpovědného za chod soudního dvora), Nejvyššího úředníka (spravujícího papírové záležitosti města) a vrchního daňového úředníka (má na starosti pokladnu města). Starosta má právo veta v případě rozhodnutí jeho tří správců. Posledním členem je takzvaný Boží dohlížitel. Jde o post přivezený ještě z Padlého kontinentu. Jde o člověka radícího v náboženských věcech. Podle zákona nemá přímé právo zasahovat do politiky, ale zasedá při radách, říká své názory a v případě soudního sporu může požádat o přezkoumání rozsudku. V tom případě jde daná věc od soudce k Nejvyššímu soudci. Tento člověk je dosazován církví, která má v daném městě nejvyšší postavení, které je dáno většinou historicky (Bandorg nebo Velký). Ve vesnicích je stále starosta. Ten však je většinou navrhován jeho občany a potvrzován hrabětem. Král má stále právo zavrhnout toto jmenování, ale je to většinou jen vyjímkou. Starosta zastává pak post jak Nejvyššího soudce, úředníka a správce pokladny. Jen v ojedinělých případech je na tento post dosazován někdo vzdělaný od hraběte, když místní samospráva nezvládá dané problémy řešit sama, či je potřeba přímého dozoru na místní z řad cizích. Boží dohlížitel je pak volen přímo lidmi z vesnice a přezkoumání se dostává přímo k hraběti.