Skřetí republika

Jižní skřetí říše byla jedinou vyjímkou, která po pádu bývalé skřítčí říše vznikla na základech staré kultury. Po vzniku hobitích území a rozmetání rasy do všech koutů říše všichni se rozutekli do všech stran. Až po příchodu trpaslíků se věci znova dali do pohybu. V nehostinné zemi na jihu se scházeli tisíce a tisíce členů rasy. Trpaslíci, jimž byla zem přidělena, nabídli, že mohou vytvořit svůj vlastní stát. A tak vznikla první skřetí říše na Centrálním kontinentu. Sice neexistovali již žádné písemné dokumenty, ale stále existovali pohádky o slávě skřetí rase, jež patřila k nejmocnějším vedle elfů v přízni takzvaných starých elfů (skřítků). Noví představitelé vytvořili nový systém, který byl spravedlivý ke všem. Podle určitých podmínek může vzniknout politická strana, jež je volena vším lidem. Podle počtu hlasů na procenta si rozdělí 200 křesel. Tito poslanci jsou voleni na 7 let. Na období 10 let je pak volen prezident. Prezident má rozhodujících 11 hlasů v poslanecké sněmovně, takže jeho souhlas může velice silně ovlivnit zákonodárný systém. Vždy po sedmiletých volbách má za úkol složit vládu. Vláda se skládá z ministrů starající se o určité problematiky státu a dosazujících různé úředníky do jejich pozic. Aby Vláda mohla začít funkční období, musí jí odhlasovat nadpoloviční většina poslanecké sněmovny. Pokud se tak nestane, musí prezident znova složit vládu. Pokud ani to se nepovede, jsou vyhlášeny nové volby poslanecké sněmovny. Pokud se ani tento pokus nepovede, a sněmovna neodhlasuje ani po dvou hlasováních vládu, abdikuje prezident a jsou nové volby prezidenta. Pak začíná nové kolo voleb do poslanecké sněmovny. Jde o velice komplikovaný proces, jež dovoluje všem plnoletým skřetům se účastnit voleb a to i když v zemi nežijí. Platí pak, že při vstupu do země na volby získávají svůj volební lístek. Každý skřetí neobčan a neskřetí občan má jeden hlas. Každý skřetí občan pak má dva hlasy.