Zelené hrabství

Je až s podivem, jak se toto území za dobu vzestupu Království světla pozměnilo. Dnes je pod správou dvou rodů. Severní část, od Krvavého lesa až k hranicím Prastarého lesa, patří rodu Sandrajků. Je to rovinatá zem jen někde narušená nízkými kopci. Uprostřed se vine říčka Dlouhá (Afon Hir). Toto území patřilo kdysi hobitům. Ti však byli zotročeni a vršek Planá se stal sídlem místního vládce. Jde o velký hrad, do nějž byl dovážen kámen z velké dálky. Severní zelené hrabství byť se to nezdá je velmi strategický bod celého království. Je zde mnoho polí s otroky, jež každý rok vyprodukují mnoho jídla a to je důležité pro správný chod celé říše. Dále je tu také správa vesnice Lučné, mající za úkol dodávat co nejrychleji zprávy na západní bojiště. Při nepříliš dobrých vztazích s kudlankami to byla nárazová oblast a tak se nelze divit, že zde vyrostlo mnoho tajných podzemních pevnůstek, zůstávající dnes skoro opuštěné. Zůstalo v nich mnoho věcí, jsou však chráněné nastraženými pastmi či bestiemi, které si v příjemných chladných norách udělaly své doupě.

Jižní hrabství je též velice důležitou správní jednotkou a patří rodu Vialusů. Kdysi celé území bylo pokryto lesy, neboť ty patřily elfům. Po krvavých bitvách však vše dopadlo jinak a celá krajina až k Posledním Horám (Caisleán Last) padla do rukou lidí.

Veškeré stromy lidé vykáceli a nechali jen Krvavý les. Ten zůstal jako památka na závěrečnou bitvu, kdy se poslední velká armáda elfů musela stáhnout do Jižního království.  Vialusové založili celkově tři velká města. Cairalk měl úředně dohlížet na přidělené državy po úřední stránce. Kahlt, pevnost střežící hranice, s úkolem odrazit elfí vojska (ta však nikdy nedorazila). Dnes se za jeho hradbami rozrůstá velká ekonomika s několikatisíci obyvateli. A Pant. Poslední západní výspu v lidském područí. Ta má za úkol hlídat přechod přes Afon Elyniaethus (v překladu řeku nepřítele nebo i Nepřátelskou řeku).