Chceš fantasy jen číst?? Ne, ty v ní chceš být!

Svátky a obřady

03.05.2019 16:45

Náboženské rozdělení elfů je komplikované. Je to hlavně z důvodu, že existují takzvané Druidí kruhy, Společenské kruhy a Stromové kruhy. Druidí kruhy jsou velice uzavřené společenství, jež má omezený počet členů. Každé elfí území má jeden kruh. Výjimkou je Viat Saltram, jež má dva a Čtyřlesí, jež již není územím lesního národa, ale stále zde z minulosti zůstává druidí komunita. Můžeme tedy mluvit o 13 uskupeních. Každé uskupení má vždy 116 členů. Z toho 40 noviců, 25 adeptů, 30 čekatelů, 25 mistrů, 5 členů prvního kruhu a jeden arcidruid. Většinou jde o někoho, kdo se schovává a komunikuje se svými svěřenci jen sporadicky. Většinou jen s prvním kruhem, či se pohybuje ve sférách, kdy je součástí politiky elfů v prvním světě. První kruh je daleko problematičtější. Jde o radu starající se sice o svůj les, ale povětšinou rozdávající jen úkoly. Jen málokdy vyrazí něco zařídit, pokud nejde o opravdu důležité úkoly. Většinu úkolů zajišťují mistři a čekatelé na mistry. Těm jsou rozdělovány úkoly podle náročnosti. Většinou mistři se starají o celkový chod jednotlivých uskupení a čekatelé se pohybují nezávisle. Není tomu tak vždy. Někdy jsou vysíláni mimo les kvůli. Další částí, jsou čekatelé. Jde o členy, jež cestují po světě a plní drobné úlohy, či čas od času vyjednávají podmínky. V druhém případě jsou však vždy spojeni se svými nadřízenými. Novici zůstávají v lese a pohybují se zkušenějšími členy řády. Ty je učí vše, co umí a co dokáží oni sami. Díky tomu, že jedinou možností, jak změnit post je buď vyloučení člena z řádu za hrubé porušení, nebo smrt, stává se dost často, že na některých postech bývají mnohem schopnější členové, než by měli být. Stejně tak někteří zůstávají na postu novice celý život. Jen málokdy se stane, že by někdo sám od sebe požádal o odstoupení. To bývá spíše u noviců nebo čekatelů. Navíc celý systém postupu je přesně definovaný, kdo může, koho nahradit, a tak někdy lepšího adepta z jiné větve kruhu nahradí méně schopný. Většinou se to však zařídí tak, aby byli na svých místech nejschopnější uchazeči. Druhou formou náboženského rozdělení je takzvaná stromový kruh. Jde o uskupení, jež určuje strom, který vyrostl pro daného elfa.  Každému tuto rodinu určili rodiče při narození, kdy žádali duchy, aby bylo dotyčné dítě spjato s danou rostlinou. Jednotliví členové jsou vázáni jako v jednom uskupení. Podle pravidel by měl dotyčný, pokud to bude možné, pomoci svému kruhu. Lhaní o stromu je velice závažný zločin, jež může mít za následek prokletí Matky Přírody. Poslední skupinou jsou takzvané společenské kruhy. Ty nejsou nijak nábožensky upraveny. Jde většinou jen o uskupení hlásající podobnou myšlenku, práci, či úkol, pro který je jejich bohyně stvořila. Každá taková organizace má velice specifické požadavky a rozdílné vnitřní struktury.

 

Díky nedostatku druidů, je většina náboženských praktik přesunuta na rodinu samotnou, jako každodenní díky za jídlo, omluva zvířeti za jeho smrt apod.  Rodina má za úkol se modlit a vychovávat dítě ve jménu přírody. Kláštery nefungují jako každodenní setkání komunity, ale spíše pro meditaci a nalezení klidu. Nejdůležitějším obřadem v životě jednotlivce je zasazení stromu. Tehdy jedině se spojí rodina s druidem a zasadí strom v posvátném háji. Tehdy díky speciálnímu rituálu se propojí duše s přírodou. Podobný rituál dělají Padlí elfové, ale propojuje se zvíře s jinou novou bytostí. Díky volnosti bylo pravidlem, že se i každý syn učil od otce podobný rituál, aby případně mohl zasadit strom i bez svého druida. Většinou se tak stane, když dotyčný chce nečlena své rasy, nebo v případě padlých elfů při ztrátě zvířete a nutnosti ihned jej nahradit. Svatba není mezi elfy důležitá. Jedinou chvílí, kdy doopravdy má význam je mezi šlechtickými rody, kdy se předává s partnerem i nějaké tajemství či poznatek. Jde tedy čistě jen o obchod. Díky tomu, že většina rodičů není propojena svatbou, tak po narození má rodič stejného pohlaví dát takzvaný Slib krve. Jde o to, že rodič slíbí dítěti, že jej naučí tolik, aby se o sebe postaral. Jde tedy o to, že otec má povinnost ke svému synovi se o něj postarat a matka k dceři. Větší vázání na krev není. Na konci života pak se dotyčný pohřbívá. Jde o rituál, kdy se dává ke kořenům stromu své rodiny. Pokud to dotyčný umí, tak vytvoří rituál, kdy dotyčný strom převezme tělo a rozloží jej. Pokud nenajdou strom rodiny, je nutností aspoň jej pohřbít pod nějakou dřevinu. Nejlepší variantou je do dalšího úplňku dostat tělo k jeho vlastnímu stromu, jež po smrti chřadne. Pokud se dostane k jeho stromu, tak druid spravující háj jej předá jeho vlastnímu stromu a při plném měsíci oba předají své živiny háji, což je nejlepší varianta, jak se spojit s Matkou Přírodou a dostat se do koloběhu života. Poslední důležitou věcí je vůbec praktika, jak mimo modlitby obdarovávat Matku Přírodu. Jde převážně o dary přírody (ovoce, rostliny). Jen málokdy se dává maso. Čisté království dokonce jí vrací humanoidní neelfské oběti.

 

 

Dračí doupě Immanis Plzeň

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode