Pekelné vrchy

Místo opředené mnoha legendami a mýty. Červené kopce tyčící se do výšky až tisíc tři-sta metrů jsou pro poutníky zřetelné už z dálky. Jen máloco se udrží na těchto svazích s železitými žílami. A přesto jen málokdo se rozhodne těžit toto nerostné bohatství. Jde tu hlavně o to, že většina lidí se v labyrintech chodeb a cestiček vytvořených neznámou rukou velice rychle ztratí. Na každém rohu a zákoutí může člověk nalézt nějakou budovu vytesanou do skály či malé městečko obývané démony a jinými monstry. Je to místo dobrodruhů ženoucí se za vidinou velkého ztraceného pokladu. Vydají se zde do útrob neznáma a již se nevrací.

       Jediné malé městečko, které se zde nalézá, je na západním svahu. Obyvatelé mu dali název Pekelná brána. Jde spíše o vesničku všech možných dobrodruhů, obchodníků ne moc důvěryhodného vzhledu a vyvrženců bez domova. Zde se všichni archeologové, lovci pokladů a jim podobní zastavují a nakupují zásoby. Dá se zde sehnat skoro cokoliv. Od krumpáče po magické zbraně. Často se zde zastavují i překupníci s černým zbožím a prodávají své výrobky, neboť malé městečko nepatří pod správu žádného národa či království a jediným zákonem jsou zde peníze a síla.

Vzhled Pekelných kopců je velice starobylý. Kdysi zde bývalo skřítčí město Saiu-Bichalt, které patřilo mezi největší vědecká centra. I když byla rasa zničena, na mnoha místech zůstala jejich magie, která mate poutníky. V dolních prostorách starých ruin se skrývá mnoho mocných magických věcí, ale i démonů, kteří zde nalezli klid a odpočinek.