Kaňon Mon-wu

Za dávných dob tento les patřil pod společnou správu kudlanek a elfů. Jde o místo s velkou magickou energií a věčným létem. Podle legend se právě zde ukrývá duše Matky Přírody. Jde o nádherné místo s nízkými horskými hřebeny a džunglovou scenérií. Celá tato krása je ohraničena menhiry, tyčících se do výšky asi 7 metrů. To je však jen jedna třetina jejich velikosti. Větší část se skrývá pod zemí. Tyto kameny jsou imunní vůči magii, ale jsou schopny samy kouzlit na svoji případnou obranu, kdyby měly být poškozeny. Jsou uspořádány tak, že mezera mezi jednotlivými sloupy je asi tři metry. Příroda uvnitř je dosti divoká. Na každém kroku je lesní démon, oživlý strom či šelma. Najdete zde i mnoho přírodních pastí. Úpatí je protkáno tajnými či těžko objevitelnými skalními jeskyněmi a jezírky. Mnoho z nich tvoří zvláštní obrazce. Celé území srší magií, což má za následek dosti zvláštní fenomén. Kouzla zde vyvolaná mají vlastní hlavu a nejdou ovládnout. Mág nemůže říci, jak dopadne jeho pokus a jestli vůbec se stane aspoň vzdáleně to, co zamýšlel. Celý prostor hlídá Bratrstvo Svaté elfí země (Bráithreachas na elven tíre naofa). Jde o skupinu podobnou druidům volící své členy z řad mistrů magie, démonologie a teologie. Je dobré říci, že zde nehraje roli rasa ani náboženská příslušnost. Jedinou podmínkou je to, že dotyčný musí být neutrální. Členů je vždy 70 a v případě, že některý umře, je ihned snaha o jeho nahrazení v co nejkratším čase. Za nekromancera byla snaha o jejich likvidaci, ale ztráty v bojích byly tak vysoké na straně Království světla, že pokus byl zrušen.