Harpyje

Harpyje obecně:

Harpyje jsou malý hubený národ vzrůstající do výšky přibližně 150 cm s blanitými křídly, které jim pomáhají létat. Nejvýraznějším rysem zvláštních stvoření je jejich hlava, na které bývá vlasů jen poskrovnu. Velké oči, skoro žádný nos vypadající spíše jako malé škvíry, žádné uši a často i rohy. Svým původem jde o silně matriarchální společnost, kde muž je brán za hloupé stvoření nemající inteligenci a schopný jen tvrdé dřiny a oplodňování vládnoucích samiček. O všechnu vládnoucí práci se starají ženy, kde nejvýše je postavena právě vládnoucí rodina mívající neomezenou moc. To se projevuje i u každodenního oblečení, kdy každý den má svou vlastní barvu, která je povinná. Harpyje tak mění vždy podle pravidel, které jsou vyvěšeny. Často komunita žije u nejvyšších hor, kde si vytváří v obřích jeskyních svá sídla. Náboženství se zde uržuje hlavně Velký, který však v původních legendách není muž drak ale žena, která vyhnala své děti, neboť neposlouchali a v novém světě se učí poslušnosti.

Harpyje z Larete Dela:

Místní národ mívá často popelavě šedou, nezdravě zelenou, hnědou až černou barvu. Oči pak bývají zlaté, červené či fialové. Svou povahou jsou harpyje mnohem více tolerantní než jejich příbuzné z Výsp. Přijímají cizince, pokud se řídí jejich zákony a v případě žen jsou ochotny i tolerovat, že nepatří do vyšší rasy. V jejich zemi často jsou diplomaté, a tak se místní obchodnice různým jazykům. Jsou upovídané, společenské a za peníz jsou ochotni poradit, aby se dotyčný dostal k tomu, co potřebuje.

Harpyje z Výsep:

Pokud někomu připadá silný matriarchální systém s absolutní monarchií, kdy vládce může rozhodovat o čemkoliv tvrdý, tak nepřišel do Výsep. Zde je vytvořen přesný hierarchický systém, kdy vyšší sorta obyvatel může bez problémů rozhodovat o podřízených. Na každém kroku je zde státní policie a stává se zde běžně, že zde mizí lidé na ulici pro drobné přestupky. Dokonce ani diplomaté sem nejezdí, a tak zde s okolním světem nemají místní moc zkušeností. Pokud některému se povede utéci z režimu, tak na cestách bývá často zamlklý se strachem říkat své názory. Často si dává pozor, aby se neprohřešil proti zákonům jeho družiny a nikoho neurazil. Vzhledově jsou místní často kovových barev jako zlatá, stříbrná, odstíny šedi apod. Oči pak bývají modré. Někteří zlí jazykové tvrdí, že jsou příbuzní s Ašaky jižní provincie, ale bůh ví, jestli je to pravda. Samotné harpyje to berou za největší urážku a takovéto tvrzení popírají, i když to znamená případné nebezpečí.

Půlharpyje:

I když to nebývá časté, tak čas od času se spojí gen humanoidního národa (skřeti, hobiti, lidé, elfové, trpaslíci) s klasickým genomem harpyje. V té chvíli vzniká půlharpyje. Výškově kolem 160 cm vysoké stvoření s tělem člověka, křídly netopýra a rohy na hlavě. Často jsou pleteni s démony a někteří jsou po narození hned zabiti. Pokud se tak ale nestane tak je daný jedinec vychováván. V případě harpyjího národa je muž zabit, ale žena zachráněna. Její postavení je pak o něco nižší než právoplatná žena, ale vyšší než muž. Je tak posílána často svou skupinou do světa na špinavou práci. U ostatních národů je pak tento míšenec brán jako něco bizadrního a buď odpudivého (hobiti skřeti,trpaslíci) nebo exotického (elfové a lidi). V prvním případě je osoba nucená znova živit se podřadnou či nelegální činností, nebo v případě exotického prostitucí (někdy jsou například vydávány pro nevědoucí za sukubu či inkuba). Povahou bývají velice záludní, neboť se naučili, že svět je drsné místo, které je vůbec nemá rádo a nechce s nimi nic mít společného, či je jen využít. Oni pak se snaží, aby využili všech svých výhod, které mají. Často se uchylují ke kouzlům a podvodným trikům. Náboženství si vybírají podle místa, kde se narodili, ale v případě magického nadání tíhnou často k neospiritismu, či některým temnějším částem spiritismu.