Architektura Království světla

Západní země byly vždy mocné a existují přes šest a půl tisíce let. Za tu dobu přešlo mnoho stylů. Většinou se rozděluje na osm základních slohů: Saintský, expansivní, forelementární, krvavý, nekromanterský, preapokaliptický, apokalyptický, neotický. Hned po odpojení a vyhnání lidí z jejich bývalé elfí domoviny byla snaha žít tak, jak se žilo do té doby. Slovo saint znamená v lidské řeči zářivý a evokuje jak slunce, tak i začátky víry v Bandorga. Dnes už stavby tohoto stylu neexistují, či jsou jen v malé míře a to jen v královské provincii. Jde o přízemní stavby ze dřeva vytvářené elfí magickou stavební technikou. Hlavním centrem a opěrným bodem je kmen, kdy se z větví a listů stávají stěny. Okna velká tak, aby chytala co nejvíce světla. Dříve měla, stejně jako tomu je u elfů, sklučinu, ale dnes již jsou okna nahrazena normálním sklem. Stromy mívají zlatavé listí evokující sluneční svit v případě náboženských staveb pak modré. Na kmenu pak bývají vyobrazení slunce jakožto budoucí záchrany. Většinou se dochovali chrámy, jež mývají na východ a západ díru ke slunci, tak, aby při východu a západu dopadali první a poslední paprsky modrého obra.

 Později při dobývání území se nemohl uplatnit styl do té doby využívaný. Bylo potřeba stavět pevná sídla a co nejvíce omezovat elfům jejich území. Dává se tedy veliký důraz na kácení stromů a na špatně zničitelné stavby. Vznikají srubovité domy, dřevěné pevnosti a později se využívá i kámen i když jen na základy či ochranné zdivo. Dává se zde velký důraz na malá okna, tlusté stěny a celá stavba bez ozdob. Jde o jednoduchá a praktická díla pro rychlou expansivní politiku.

Kamenné výrobky se velice rychle aplikovali a při nástupu kudlanek vznikl takzvaný forelementární styl. Jde o prolnutí kudlančí architektury s lidskou. Domy se staví víceposchoďové, s věžičkou a velkými okny, aby celé místnosti byly prosvětleny. Běžným prvkem u bohaté vrstvy byla snaha každou světovou stranu obarvit jednou barvou patřící danému směru. V případě chudšího obyvatelstva si malovala aspoň východ (v tomto světě je východ-oheň, západ-voda, sever-vzduch, jih-země).

Doba krve nutila lidi znova se vrátit ke dřevu, hlavně díky kamenné nemoci. Byla snaha vytvářet vše starým materiálem, a více se postupně dával důraz na potřebu stěhování rodiny. Vytváří se tak rozkládající domy a chrámy, jež jdou vzít a dostat mnoho kilometrů od nákazy. Stále se však drží světlých barev. Díky tomu, že umělec mohl kdykoliv zemřít, tak zdobení je minimální.

Až teprve za nekromanta se znova přehodil tehdejší styl. Yang-Turf si vždy zakládal na tmavých a vysokých domech. Vše se obrací k tmavé barvě, kdy se staré ztmavuje a vše se vrací znova ke kameni. Většinou k tomu nejpevnějšímu, takovému, aby vydržel i případný útok kouzelníka, jež je právě pronásledován. I znaky se mění. Většinou jde o démonologické nápisy a symboly. I po jeho smrti vše zůstává.

Na malou chvíli se udržuje takzvaný preapokalyptický styl. Vše se vrací k zářivým barvám, ozdobám a ke zlaté a modré barvě. Nádhera a přemrštělá nabubřelost ukazuje, že království nemá problémy. Právě v tomto slohu je děláno Zlaté město.

To však byl jen nádech před budoucností. Přišlo vyvolání démonů a království světla se dostalo pod palbu démonského národa. Samozřejmě tento zvrat se velice rychle odrazil od myšlení tehdejšího vzhledu. Veškeré finance šli do válek. Stavby jsou jednoduché a klasické bez ozdob. Ozdoby bývají v podobě magicky ochranných znaky před uřknutím, případně vyobrazení tehdejší doby či doby největší slávy. Stavby se zase vrací do extrémní bytelnosti. Pevné, tlusté, kamenné zdi. Postupem času se neobjevují démonské nápisy, ale jsou nahrazeny pasážemi ze svatého písma Bandorgské církve.

Až potom co přijeli první lidé z Centrálního kontinentu se vše mohlo změnit. Válka se uklidnila a lidi měli na chvíli pocit, že bude naděje. Dnešní oblíbený styl se vrací zase k barvám. Většinou k národním, jako žlutá a modrá, ale vždy se nechává aspoň trochu černá, jako důkaz, že stín stále existuje. Pomalu se promítají do architektury prvky cizích národů. Většinou jde o trpasličí prvky či prvky, pozůstatků nejstarších kultur Centrálních zemích.